Drtivá většina státních dluhopisů neposkytuje výnos ani ve výši poloviny inflace. Výjimkou byl protiinflační státní Dluhopis Republika, jehož prodej už Ministerstvo financí zastavilo.
BRNO – Podle Ministerstva financí padl na konci minulého roku rekord. Češi nakoupili státní dluhopisy za 41 miliard korun, což lze jednoznačně přičítat strachu z inflace. Lidé hledají způsob, jak ochránit své úspory a státní dluhopis se na první pohled jeví jako ideální investice s minimem rizik. Jenže protiinflační státní Dluhopis Republika byl jediný, který měl smysl. Investorům poskytuje 0,5% výnos nad vyhlašovanou inflací Českého statistického úřadu. Bohužel nový ministr financí Zbyněk Stanjura ihned po nástupu do své funkce prodej zastavil a nové emise dluhopisů Republika zrušil.
Jak je na tom zbytek státních dluhopisů? Jejich výnos se pohybuje od 0,05 % do 2,75 % ročně. Nejvyšší výnos bude mít státní dluhopis s ISIN CZ0001002059 s úrokem 4,85 %. Aukce je naplánována na 23. února v omezeném objemu 500 milionů korun.
Pro srovnání, podle nové prognózy České národní banky dosáhne meziroční inflace 8,5 %. Tomuto odhadu odpovídají údaje Českého statistického úřadu, podle kterých inflace v Česku za prosinec 2021 dosáhla objemu 6,6 % meziročně. To znamená, že většina státních dluhopisů výnosem nedosahuje ani jedné třetiny aktuální míry inflace.
Na otázku, zda jsou státní dluhopisy výhodné, lze jednoduše odpovědět: ne, dluhopisy republiky se nevyplatí. Znehodnocování peněz nezamezí.
Inflace je globální problém, ČNB zareagovala mezi prvními
S rostoucí inflací se potýkají ekonomiky po celém světě. Centrální banky v jednotlivých regionech k zamezení dalšího negativního vývoje zpřísňují monetární politiku tím, že zvyšují úrokové sazby. Jako jedna z prvních zareagovala Česká národní banka, která ve snaze zpomalit či úplně zastavit tempo inflace v průběhu několika týdnů skokově zvýšila úrokové sazby až na aktuální úroveň. Základní úroková sazba, v Česku známá jako 2T Repo sazba, je od 4. února ve výši 4,50 % ročně, lombardní sazba vzrostla na 5,50 % a diskontní sazba dosahuje výše 3,50 % p. a.
Tyto úrokové sazby v rámci zemí Evropské unie patří mezi nejvyšší. Ve srovnání s eurozónou jsou rekordně vysoké, protože Evropská centrální banka prozatím stále ponechala základní úrokovou sazbu na nule a depozitní nadále vykazuje negativní neboli zápornou sazbu ve výši -0,5 % ročně.
Americká centrální banka Federal Reserve System podle predikcí ekonomických zpravodajů připravuje zvýšení úrokových sazeb na své březnové zasedání. Další tři zvýšení by se měly odehrát v průběhu roku 2022. Nicméně prozatím FED ponechává základní úrokovou sazbu blízko nuly v rozmezí od 0,00 % do 0,25 % ročně.
Inflace v USA za prosinec dosáhla výše 7,0 % meziročně. Odhady za leden 2022 udávají mírnější nárůst na 7,3 % meziročně.